MICE CENTRAL & EASTERN EUROPE

By dr. Zuzana Adamson

Po veletrhu ASEAN Tourism Forum 2026 v Cebu na Filipínách jsem byla vybrána na POST-Tour s názvem CORON, Palawan and Manila.

Zase stejný pocit, že jsem přesně tam, kde mám být a že to je z nějakého hlubšího důvodu. To jméno zní skoro jako Corona, z nedávné tyranické plandemie. V místním jazyce se hovoří o tom, že ostrov vypadá jako koruna, že je to spojené se španělským vlivem, avšak v místním jazyce tagalog toto slovo znamená nádoba. Jestliže se v období coronaplandemie měly z lidí stát prázdné nádoby na toxické obsahy, tady je ovšem obrat: coron jako nádoba na chrám, posvátný život a boží světlo. Ty obsahy si vědomě volíme sami. Někdy je k tomu potřeba frekvence a světelný meč archanděla Michaela.

Hned na letišti nás opět vítali místní talentovaní domorodci zpěvem, tancem a bubnováním. Jéje, já si na to tak zvykla, že snad budu v Praze vyžadovat totéž. Je to nádhera, někam přijet a být vítán, tančit na začátek setkání, předávat si medaile z mušlí a dalších zajímavých přírodních materiálů a prostě oslavovat bytí jako takové.

Hotel Coron Westown Resort je poměrně nově vybudovaný, komfortní resort, asi 25 minut jízdy autokarem z letiště Busuanga Francisco B. Reyes Airport.

Poskytuje pokoje, z jejichž terasy můžete rovnou plavat v bazénu.

Nabízí veškerý komfort včetně restaurace, spa a wellness centra s pestrou nabídkou masáží, skvělý internet, mnoho zeleně, fitness centrum, bar u bazénu, klid, úžasné pohostinné zaměstnance. Výhled na zelené panorama horstev ostrova je velmi zdravý a uklidňující.

V restauraci Papas Meat & Deli v centru města Coron měla naše skupina oběd, výhled na barevné tuktuky, kypící život městečka, kousek oceánu.

Nabízejí se speciality zejména z ryb a plodů moře, pro vegetariány zeleninové saláty. Bavila jsem se s místními o Ježíši a křesťanské víře, která je po celých Filipínách velmi živá. Rozdávala jsem v rámci přátelství našich národů zvonečky s pražským Jezulátkem a Filipínci byli nadšení.

Místní rukodělné výrobky a návštěva „továrny“ na oříšky kešu bylo náplní odpoledního programu.

Také v Bambuhay Handcafts se tvoří: domorodci zde vyrábějí bambusové tašky, prostírání a další předměty, které si můžete koupit.

Busuanga Bay Lodge je elegantním, butikovým typem resortu. Nádherné výhledy na moře a romantické vily mohou být skvělé pro oslavy, romantické líbánky apod.

Nabízí se zde také privátní potápěčské centrum, kde jsme se seznámili i s historií Filipín. Na dně oceánu jsou rozeseté vraky japonských lodí ze 2. sv. v., v nichž se zabydleli nejrůznější mořští živočichové a flora. Tyto vraky jsou také častým a oblíbeným cílem potápěčů.

La Estancia Busuanga je soukromý butikový resort, nacházející se na rozlehlém statku. Nabízí únik z masové turistiky s výhledem na okolní ostrovy, včetně Black Islandu, o němž bude také řeč. Je koncipován ve smyslu ekologie. Prostorné pokoje jsou zdobené místními dřevořezbami, mají vlastní balkony s krásnými výhledy na moře. K vybavení patří také bazén, soukromá pláž, restaurace připravující čerstvé pokrmy z místních surovin a marina.

V Buluang Fishpond Restaurant bylo představeno kulinářské umění, ale já tu musím zmínit, že na stolku v ingrediencích příprav měl šéfkuchař kraba, který najednou začal odcházet pryč – prostě nechtěl být zkonzumován. To je boží právo. Jde o to chránit živé bytosti a život je posvátný. Nebylo mi z toho jako vegetariánovi dobře, když po takovém projevu vůle k životu byl krab nekompromisně přetvořen v jídlo. Navíc konzumovat rybu Lapu-Lapu, která dostala své jméno po velkém národním hrdinovi, jenž se postavil španělským kolonizátorům, by se určitě nelíbilo Ježíšovi, což jsem si nenechala pro sebe.

Velkou událostí na naší výpravě byla cesta lodí k domorodcům na Black Island, který dostal své jméno po černé barvě skal. Opět to byl všudypřítomný tanec, bubnování a zpěv, domorodci nám ukazovali svoje domácí zvířátka – aligátory, společně jsme za zvuku bubnů dotančili do temné jeskyně, kde hořely světelné louče, později nám ukazovali výrobu výborné kávy. A i kávu uvařili – klidně si ve svém tempu takovou kávu vaří hodinu. Mezitím tančí a zpívají. Daně neplatí, protože ostrov je jejich vlastnictvím v trustu. Jsou to svobodní lidé. Žijí z turistického ruchu a prodeje kávy a různých specialit.

Filipínské Tourism Promotion Bureau vyznává směr autenticity a jejího zachování, poznávání kultur v přirozeném duchu, takže jste neměli pocit, že jste nějaký turista, naopak: byla to taková milá návštěva svobodných lidí, kteří vám ukazují svůj životní styl.

Večer naše skupina po večeři spontánně tančila v místní restauraci Sharky’s, kde hrála živá hudba. Tato celá ASEAN akce je ve znamení zpěvu, tance, bubnování a přátelství, jsem opravdu nadšená. Filipíny a jejich ostrovy jsou přátelské, radostné, výborné pro relaxování a prožívání přítomnosti.

Oblast CORON (ostrov Busuanga a okolí) je světově proslulá svojí neuvěřitelně pestrou biodiverzitou, která je součástí tzv. Korálového trojúhelníku.

Celodenní výprava za podmořským životem spočívala v tom, že jsme jezdili od ostrova k ostrovu, zastavovali, potápěli se a plavali, jezdili na kayaku mezi nádhernou scenérií vysokých útesů a pozorovali rybičky. Ze sasanek dokonce vyplavala kouzelná rybička klaun očkatý, s typickými oranžovými pruhy, kterou mnozí znají z filmu Nemo. Dozvěděli jsme se, že žije se sasankami v symbióze, kdy dostává ochranu v jejich žahavých chapadlech, zatímco rybička sasanku zevnitř čistí.

Jezero Kayangan je v překladu „ráj“ nebo „nebe.“ Často je označováno za nejčistší jezero na Filipínách a v celé Asii. Je proslulé svou viditelností pod vodou a dramatickými vápencovými útvary, které ho obklopují. Je potřeba zdolat horu – nahoru asi 200 schodů a poté dolů, než se dostanete k jezeru. Pro domorodý kmen Tagbanua je jezero posvátné. Plavala jsem si, a tu najednou slyším, jak na mne všichni křičí, že nemám záchrannou vestu. To se mi ještě nestalo, abych plavala v záchranné vestě v nádherném posvátném přírodním jezeru. Ale ten křik z okolí byl čím dál intenzivnější. Tak jsem vylezla z vody a řekla jsem tomu národu kolem: Mně Ježíš zachránil život, k čemu by mi byly vaše záchranné vesty? Všechno náhle utichlo. Čas se zastavil. A tu z okolní džungle přiskákala skupinka opic, ne chaoticky, zcela v řádu, a vydala obrovský skřek – uvítala suveréna, který se právě přihlásil ke svému Králi. Pak na stromech hlídkovala a držela čisté energetické pole, když jsem šla ke schodům. Odmítla jsem plastovou vestu a získala ochranu Legie.

K dalším vyhledávaným oblíbeným místům, přinášejícím životní zážitek, patří jezero Barracuda, které se rozprostírá uprostřed vysokých skal. Je pro něj charakteristická sladkovodní i slaná voda. Nabízí jeden z nejunikátnějších zážitků pro potápěče a šnorchlaře. Jezero jsem vynechala a hodinu konverzovala s místními policajty a agenty nad kafíčkem. Byla to výborná přátelská diskuze. Byli tak milí, že se mi ani nechtělo odjet. Prý opice k jezerům nechodí, to už musí být něco. Také, že bylo. Svoboda a člověk a boží právo. Bohužel tito lidé na ostrovech byli neuvěřitelným způsobem nuceni k „vakcínám na kovid 19.“ Když si nedali ten sajrajt, nesměli si dojít ani ven z domu nakoupit a dostávali balíčky. Podřizovali se. A zřejmě proto teď víc propagují svého hrdinu Lapu-Lapu. Základní nezcizitelná lidská práva jsou vetknuta do každé bytosti v řádu a daru Stvořitele.

Twin Lagoon na kajaku byla také úžasná. Romantická scenérie s domkem rybářů, jak z filmu.

Dala jsem naší průvodkyni na závěr dne moji červenou kšiltovku archanděla Michaela, která se jí ráno líbila.

V Manile po příletu jsme byli ubytováni v Hilton Manila Newport World Resorts. Má výbornou polohu poblíž letiště.

Hotel je spojený s Casinem. U vchodu do hotelu je vždy scannerování. Vysvětlila jsem personálu, že mi to nevyhovuje. Projevili výborné pochopení a zdálky na mne mávali a otvírali dveře mimo scannery. Bavila jsem se s místními lidmi. Taxikář, který mne vezl do Asia Mallu mne rozbrečel, když se mne zeptal na manžela, který před rokem zemřel na 4 rakoviny po „vakcíně na kovid 19.“ Podával mi kapesníčky a ani nechtěl platbu. Vedle volantu měl celý arzenál Ježíšových symbolů.

A dobrý ovocný koktejl na závěr.

Filipínci mají lidskost. Jsou úžasní. Celé téměř dvoutýdenní objevování Filipín, protože jsem byla v této zemi poprvé, jsem si užívala. Filipíny jsou destinace, která má mnoho co nabídnout a kam se budete rádi vracet.